logo
Vítáme Vás v katalogu info-turistiky, ubytování a hotelových balíčku. Máme tu pro Vás mnoho možností v informacích jak o turistice, sportu, ubytování a mnoha dalších.

Pátek (29.03.2024)
SVÁTEK: Taťána
ZÍTRA: Arnošt

*** Zámek Klášterec nad Ohří-Muzeum porcelánu-Svatby na zámku

Telefon: +420 474 375 436, 601 388 819
Webové stránky: www.zamek-klasterec.cz
Typ: OBCHODY-SLUŽBY KLÁŠTEREC N/O
Oblast: Severní čechy
Město: Klášterec nad Ohří
Adresa: Chomutovská 1 Klášterec nad Ohří 431 51
Cena: dle ceníku nebo dohodou
GPS: 50.3841461N, 13.1734133E

Zobrazit na mapě

Zámek Klášterec nad Ohří

Muzeum porcelánu-Svatby na zámku Klášterec nad Ohří

-

Zámek Klášterec nad Ohří

-

Zámek Klášterec nad Ohří

 Muzeum porcelánu Klášterec nad Ohří

Svatby na zámku

Chomutovská 1 Klášterec nad Ohří 431 51

Tel.:+420 474 375 436, 601 388 819

E-mail: info@zamek-klasterec.cz

facebook: Zámek Klášterec nad Ohří

 www.zamek-klasterec.cz

GPS: 50.3841461N, 13.1734133E

-

Zámek je celoročně přístupný!!!

Provozní doba:

duben až září    denně 9-17 hodin

říjen až březen   středa až neděle: 9-15 hodin

Ostatní dny pro organizované skupiny po

předchozí závazné rezervaci!!

-

znak porcelánové panství

-

Zámek vznikl v polovině 16. století, v důsledku nešťastných událostí (dobytí Švédy, požáry) byl několikrát přestavován do dnešní novogotické podoby.

Uvnitř jsou k videní sbírky českého, asijského a evropského porcelánu.

K zámku přiléhá anglický park s plastikami Jana Brokofa

-

-

Možnosti další služby zámku:

  • Pořádání hostin na zámeckém nádvoří nebo v interiéru zámku při zapáleném krbu
  • Pronájem reprezentativních místností v přízemí zámku na uzavřená diskrétní jednání, školení, bankety, pro cca 50 osob.
  • Pořádání svateb v obřadní síni zámku, včetně možnosti uspořádání svatební hostiny

-

Historie zámku

Historie zámku

-

Zámek Klášterec, vystavěný na ostrohu řeky Ohře při úpatí Krušných hor, patří k nejvýznamnějším historickým sídlům severozápadních Čech.

Název zámku i města je staročeským označením malého kláštera (odvozeným z latinského claustrellum), který v místech dnešního města založili kolem roku 1250 benediktini z nedalekých Postoloprt jako svou fillaci. Klášterní zboží však již roku 1277 přešlo do vlastnictví královské komory.

Novými vlastníky se záhy stali páni ze Šumburku, kteří jej spravovali do roku 1449. Poté byl Klášterec krátce v držení Viléma z Illburgu, až jej v roce 1453 zakoupil rod rytířů z Fictumu, v jejichž majetku byl rovněž nedaleký hrad Šumburk-Šumná. Roku 1514 Volf Dětřich Fictum založil v místě dnešního zámku nové rodové sídlo, dále rozšířené za držení jeho synů. Volfův vnuk Kryštof Fictum pak starou tvrz přestavěl na renesanční zámek, jehož jádro spolu s věží je zachováno ve hmotě východního a jížního křídla nynějšího zámku.


Zámek Klášterec nad Ohří

O kvalitách renesanční podoby zámku svědčí fragmenty sgrafitové omítky, štuková výzdoba pěti síní východního křídla budovy a alianční znak Kryštofa Fictuma a jeho manželky Voršily rozené Šlikové umístěný nad portálem věže. Letopočet 1590 ve znaku zároveň datuje dokončení renesanční stavební fáze zámku.

Majetek Fictumů byl pro účast na stavovském povstání 1621 zkonfiskován a následně odprodán roku 1623 Kryštofu Šimonovi svobodnému pánu Thunovi (1582-1635). Kryštof Šimon záhy získal v severozápadních Čechách rozsáhlý majetek a roku 1629 byl za věrné služby císaři spolu s dalšími příslušníky rodu povýšen Ferdinandem ІІ. do stavu říšských hrabat s titulem Hohensteinu (dle rýnského hrabství získaného jako císařskou zástavu). Rodové statky v Čechách pak roku 1628 předal do držení svého bratra Jana Cypriána (1569-1631), který se tak stal zakladatelem české větve hrabat Thunů z Hohensteinu. Ze správy jeho syna Jana Sigmunda (1594-1646), v době Třicetileté války, byl v letech 1639 a 1646 zámek i s okolím vydrancován a vypálen švédským vojskem. 


Zámek Klášterec nad Ohří

Kolem poloviny 17. století tak byl Michal Oswald Thun (1631-1694), potomek Jana Sigmunda, nucen přistoupit k pronikavé přestavbě sídla. Realizací v časně barokním stylu k roku 1666 byl pověřen italský architekt Rossi de Lucca. Zámek dostal čtyřkřídlou dispozici, byl obklopen nově založeným parkem se salou terrenou (přízemním sálem) a boční arkádovou chodbou.

Sochařskou výzdobu z let 1685-1687 vytvořil Jan Brokof, otec slavného Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Z dalších stavebních aktivit Michala Oswalda vyniká zejména palác na Hradčanském náměstí v Praze , později nazvaný Toskánský, vybudovaný podle projektu proslulého architekta Jeana Baptisty Matheye.
 

Michal Oswald neměl mužské potomky a jeho majorátní statky zdědil jeho mladší bratr Maxmilián (1638-1701), který sám založil děčínský majorát. Tyto rodové majetky pak zdědil Maxmiliánův syn Jan František Josef (1686-1720).

Roku 1786 jeho syn Jan Josef Antonín (1711-1788) tyto majoráty rozdělil mezi své potomky, přičemž majorát klášterecký dostal František Josef (1734-1800). V této době zámek znovu vyhořel (1784) a byl stavebně upravován stavitelem Augustem Gruberem. 


Zámek Klášterec nad Ohří

Po smrti Františka Josefa roku 1800 převzal klášterecký majorát jeho syn Josef Jan hrabě Thun, jehož jméno je spojeno se získáním nedávno založené klášterecké manufaktury na porcelán (1794), která pak byla v majetku rodu Thun Hohenstein až do čtyřicátých let 20. století. Dalším vlastníkem Klášterce se stal Josef Matyáš (1794-1868) významný představitel českého veřejného života, tajný rada, dědičný člen panské sněmovny a člen Královské české společnosti nauk.

Za držení majorátu Josefem Oswaldem prošel zámek poslední významnou přestavbou po požáru v roce 1856. Podle projektu architekta Václava Hagenauera byl upraven v tehdy módním neogotickém stylu do dnešní podoby. Ve stejném duchu byl rozšířen a upraven i zámecký park. Po roce 1918 byly realizovány již jen menší stavební zásahy, kdy byl zazděn původní vjezd do areálu a vybourán nový v jižní části stejného křídla a byla zvýšena terasa z roku 1817. Teprve po smrti Oswalda ІІІ. Thuna roku 1942 se uzavřelo více jak třísetleté období, kdy byl zámek Klášterec nad Ohří v kontinuálním vlastnictví předního evropského rodu Thun-Hohensteinů.

Po druhé světové válce zámek přešel do majetku státu a v letech 1950-1952 byly zrestaurovány cenné renesanční interiery. V těchto letech se také zrodila idea instalovat v zámku expozici českého porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, jež připomíná jak založení Klášterce v nejvýznamnější oblasti české porcelánové industrie, tak také existenci klášterecké porcelánky, druhé nejstarší v Čechách, která dodnes patří k našim nejdůležitějším producentům porcelánu.


Muzeum porcelánu

Vstupní část expozice je v přízemí zámku v renesančních sálech a původní štukovou výzdobou a prezentuje ukázky asijského a staršího evropského historického porcelánu.


Muzeum porcelánu

Hlavní část expozice je umístěna v prvém patře, kde je ve dvaceti pokojích tzv. Piana nobile (reprezentativního patra) v kontextu slohového mobiliáře instalován vývoj českého porcelánu od jeho počátku v roce 1792 až po moderní produkci z 20.století.

Další odkazy

-

AKTUÁLNÍ INFORMACE

Úvod

Úvodní slovo

Praktické informace

Muzeum porcelánu

Thunská hrobka

Zámecký park

Prohlídkové okruhy

Voucher na návštěvu zámku

Svatební obřady

Zámecký fotoateliér

Historie zámku

Virtuální prohlídka

Kalendář akcí

Pronájmy zámeckých prostor

Ceník

Návštěvní řád

Fotogalerie

On-line kamery

Další služby

Mapy - kudy k nám

Tipy na výlet

Hrady a zámky v okolí

Naši partneři

Důležité dokumenty

-

Prohlídkové okruhy

Okruh I. Porcelánový

Podívejte se na virtuální prohlídku >>

Muzeum českého porcelánu

Představuje prohlídku Muzea porcelánu, která je hlavní náplní našeho programu prezentace rozsáhlých sbírek porcelánu Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Sbírka českého porcelánu v 21 sálech prvního patra zámku dokumentuje více než 220letou historii výroby porcelánu v Čechách. V dobových vitrinách a interiérech je vystavena produkce manufaktur a porcelánek ze Slavkova, Klášterce nad Ohří, Březové, Kysiblu, Chodova, Staré Role, Dalovic, Prahy, Lokte, Budova a Ždanova a dalších.

Návštěvníkům bude dále představena ve čtyřech místnostech expozice počátků světové výroby porcelánu – čínského, japonského, evropského (např. míšenského, vídeňského a nymfenburského) z období 17. až 19. století.

Podívejte se na virtuální prohlídku >>

Nově je zařazena expozice Umělecko-průmyslového muzea v Praze na téma „Příběhy majetku obětí holocaustu“.

Prohlídka prvního okruhu trvá s intenzivním odborným průvodcovským výkladem
60 minut.

-

Okruh II. Pohádkový

Podívejte se na virtuální prohlídku >>

Pohádková země

Představuje prohlídku Pohádkové Země Vítězslavy Klimtové a expozice loutek rodiny Matěje Kopeckého instalovanou ve sklepních prostorách západního a jižního křídla zámku.

Dále v tomto okruhu můžete vidět stálou expozici zajímavé keramiky kláštereckého samouka Stanislava Hlaváče.

Součástí tohoto okruhu je i výstup na zámeckou vyhlídkovou věž, kde je nainstalována stálá výstava keramických děl paní Štefánkové pod názvem „Bylo, nebylo“ na téma pověstí a legend Severozápadních Čech.

Prohlídka druhého okruhu trvá 60 minut.

-

Okruh III. Atraktivity

Thunská hrobka

Představuje návštěvu stálé expozice drahých kamenů, těžby a zpracování železných rud v Krušných horách (ametysty, acháty a jaspisy z nalezišť v okolí Klášterce nad Ohří), v prvním patře zámku je dále možno vidět zámeckou knihovnu.

Součástí tohoto okruhu je i výstup na zámeckou vyhlídkovou věž, kde je nainstalována stálá výstava keramických děl paní Štefánkové pod názvem „Bylo, nebylo“ na téma pověstí a legend Severozápadních Čech.

Okruh návštěvníci zakončí prohlídkou zámeckého areálu s návštěvou Thunské hrobky, v níž jsou uloženy ostatky hraběcí rodiny Thun-Hohensteinů, která vlastnila klášterecké panství nepřetržitě od roku 1623 do roku 1945. V hrobce se nachází porcelánový rodokmen hraběcí rodiny.

Prohlídka třetího okruhu trvá přibližně 60 minut.

V průběhu sezóny je přístupná zámecká vyhlídková věž.

Podívejte se na virtuální prohlídku >>

-

Zámecký park

Zámecký park


Rozsáhlý zámecký park upravený v anglickém stylu byl založen Michaelem Osvaldem Thunem ve 2. pol. 17. století. Původně barokní zahrada byla charakteristická snahou o symetrickou úpravu prostoru před zámkem a salou terrenou.

Tato podoba se udržela až do požáru v roce 1784. Poté se začal budovat nový park podle změněných estetických názorů zdůrazňující krásy volné přírody. Byl odstraněn zchátralý letohrádek a část loggie, část soch a kašna byly přeneseny do města. Park byl rozšířen směrem ke Kyselce o bývalou oboru a později o předzámčí a zelinářskou zahradu u Ohře.

Součástí anglického parku je i renovovaná barokní stavba saly terreny naproti zámku, vytvářející svou architekturou kulturně společenské prostředí, kde se v letních měsících konají odpolední koncerty našich i zahraničních hudebních těles. Sochy a plastiky vynikajícího barokního sochaře německého původu Jana Brokoffa ze 17. století dotvářejí monumentální krásu nejen této stavby.

Zámecký park Zámecký park Zámecký park

Také další změny byly spojeny s rozsáhlým požárem. V roce 1856 mu padl za oběť nejen zámek, ale také část přilehlých hospodářských budov, pivovar a mlýn. Poté nechal Osvald Thun strhnout všechny panské stavby a vykoupil i soukromé domky, aby tak zvětšil zámecký park o romantická zákoutí kolem řeky. Nový park pak koncipoval klášterecký vrchní zahradník Čeněk Stibal. Projekt byl podřízen vedení Osvalda Thuna, který byl sám odborníkem v dendrologii. Ve druhé polovině 19. století se původní středoevropské dřeviny začínají doplňovat stále více exotickými raritami. Celý park získává naučný podtext, názvy dřevin jsou uvedeny na porcelánových tabulkách.

Po druhé světové válce se park přestal udržovat. S pečlivou údržbou se opět začalo až v 60. letech minulého století. Dnešní park má rozlohu téměř 10 ha a nachází se zde přes 220 druhů stromů z celého světa. Kromě mnoha dendrologických vzácných unikátů a neobyčejných dřevin z různých koutů světa zde roste i vzácný „Strom štěstí“ pocházející z východní Asie, ze starobylého japonského rodu stromů Gingko. Do dnešních dob se zachoval jediný druh této dřeviny, nesoucí název Gingko Biloba. Jeho listy vznikly srůstem jehličí v plochu a tvoří zajímavý vývojový druh na rozhraní dřevin jehličnatých a listnatých.

Fotogalerie - zámecký park
Zámecký park Zámecký park Zámecký park
Zámecký park Zámecký park Zámecký park
Zámecký park Zámecký park Zámecký park
 

-

Krypta Klášterecké větvě Thun-Hohensteinů

thunská hrobka



Farní kostel Nejsvětější Trojice začal stavět Michal Oswald v roce 1665 podle tehdy právě vypracovaných plánů italského architekta Carlo Luraga. Provádění vlastní stavby bylo svěřeno taktéž vlašskému staviteli a štukatérovi Rosimu de Luca a skončilo v roce 1670 vysvěcením chrámu. Současně s kostelem byla budována raně barokní krypta, situována pod kněžištěm, bezprostředně pod jeho hlavním oltářem. Krypta má stejný půdorys jako presbytář, je sklenuta velenou klenbou a tehdy byla přístupná schodištěm z kněžiště kostela.

Do této hrobky byl jako první pohřben stavitel kostela Michael Oswald v roce 1694. Franz Pad. Anton r 1714 a pak v roce 1763 Marie Philippa roz. Z Harrachu. Potom byla krypta uzavřena, protože se s pohřbíváním v kryptách přestalo.

Roku 1853 se Josef Oswald I. rozhodl provést důkladnou obnovu krypty. Současně se zavázal respektovat úřední zdravotnické požadavky, týkající se pohřbívání v uzavřených prostorách, totiž že zruší vchod do krypty z kostela a místo něj zřídí nový vchod přestavbou zvenčí a že tam budou ukládána jen balzamovaná těla zesnulých.

Uskutečnění tohoto záměru oddálil velký požár města z roku 1858. A tak k adaptaci krypty bylo možno přistoupit až roku 1861 a to včetně výstavby budovy nad novým schodištěm do krypty zvenčí a postavení poměrně vysoké ohradní zdi oddělující prostor před dlouhou boční stěnou kostela s novou panskou oratoří a kryptou.

thunská hrobka

thunská hrobka

thunská hrobka

Na jaře roku 1950 došlo k zaplavení krypty vodou. Rakve byly odvezeny na hřbitov a sedm z nich uloženo v malé hrobce pod Kaplí mrtvých proti kostel Panny Marie. Dvě rakve byly snad pohřbeny někde na hřbitově. Zatím prázdná stará krypta pod kostelem podléhala celkové devastaci, když zůstala po dlouhou dobu otevřená a přístupná. Historií Klášterce a v souvislosti s tím i kláštereckých Thun-Hohensteinů se po léta zabýval Dr. Jiří Kynčil. Na jeho popud rozhodl Městský úřad v Klášterci nad Ohří v čele se starostou Ing. Zdeňkem Šroubkem v létě roku 1991, že provede obnovu krypty. Celková realizace byla svěřena inženýrské firmě KAPPA ( Ing. Vladimír Janda) v Chomutově. V hrobce na hřbitově zůstaly rakve až do začátku zimy v roce 1991, kdy byly provizorně deponovány v pravé sakristii kostela Panny Marie a potom v zámku.

Vlastní rekonstrukce krypty začala na jaře roku 1992. V průběhu stavebních prací byla vyjmuta kamenná deska s porcelánovými tabulkami na dnešní čelní straně krypty v místech někdejšího vchodu z presbytáře chrámu a za ní byly nalezeny zbytky ostatků již jmenovaných členů rodiny Thunů a tři k nim se vztahující cínové tabulky. Mezitím pracovali místní umělci, Karel Meloun se synem Davidem a pan Josef Bernášek, na dílech významně doplňujících náš restaurovaný prostor. Jsou to práce kovářské – vstupní dveře, kovaná madla na schodišti a pak pozoruhodná mřížová stěna se středovými vraty, uzavírající přístupnou část krypty – pocházejí z dílny Karla a Davida Melounových. Malíř Josef Bernášek je autorem krásného barevného rodokmenu – stromu života – zdejších Thun-Hohensteinů, sestaveného Dr. Kynčilem, s porcelánovými tabulkami – heraldickými jmenovkami jednotlivých členů, který bude dále doplňován. Karel Meloun provedl též úpravu starobylého kamenného soklu s lavabem, situovaném v pravém koutě krypty.

thunská hrobka thunská hrobka thunská hrobka

Adaptace pokračovala i v roce 1993. Začátkem května došlo k převozu povrchově upravených rakví ze zámku do staré krypty a konečně dne 4. června byla tato slavnostně zpřístupněna a současně vysvěcena litoměřickým biskupem Mons. Dr. Josefem Kouklem.

Nyní jsou v kryptě v prosklené skříni ostatky:

  • Michaela Oswalda (1631-1694) – lebka a několik kostí zakladatel kláštereckého majorátu: Klášterec, Pětipsy, Benešov nad Ploučnicí, Žehušice a Markvartice, majorátní pán, obnovitel zdejšího zámku a parku, stavebník kostela Nejsvětější Trojice, dvou paláců v Praze, barokní kavalír a podporovatel umělců
  • Marie Philippiny, roz. z Harrachu (1693 – 1763) – lebka manželka Johanna Franze Josefa, matka Josefa Antonína, která v době jeho nezletilosti spravovovala majorát jako poručnice.
  • Franze Pad. Antona (1713 – 1714) – ostatky tohoto dítěte nebyly nalezeny, jen jedna jeho botička, syn Johanna Franze Josefa

Dále jsou zde tělesné ostatky členů v kovových rakvích:

  • Josef Mathias (1794 – 1868)
    majorátní pán, člen Královské české společnosti nauk, jazykovědec, překladatel národních písní, Rukopisu Královedvorského a dal. Do němčiny, jeden z vůdců stavovské opozice proti vládě, člen Národního výboru v roce 1848 atd.
  • Karel (1803-1876)
    syn Josefa Johanna Sabbase z 2. manželství s občanskou dívkou Eleonorou Fritschovou, bratr Josefa Mathiase, generál, polní zbrojmistr, majitel c.k. Pěšího pluku 99.
  • Josef Oswald II. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid (1849-1913)
    majoritní pán, rytíř řádu Zlatého rouna, diplomat, starosta Klášterce v letech 1876-1913.
  • Josef Oswald I. (1817-1883)
    majoritní pán, starosta Klášterce v letech 1861-1876.
  • Erwein (1858-1870)
    syn Siegmunda Ignaze Karla a vnuk Josaefa Mathiase, student.
  • Johanna roz. ze Salm-Reifferscheidu (1827-1892)
    manželka Josefa Oswalda I.
  • Franziska roz. z Thun-Hohensteinu větve Ronšperk-Benátky (1796-1883)
    manželka Josefa Mathiase.

-


nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled