ZAJÍMAVÉ PAMÁTKY - SZČ

Blansko – Blankenstein

Nedaleko Ústí n.L. nad stejnojmennou obcí se tyčí zříceniny hradu Blansko, který nechali vystavět Vartemberkové na sklonku 14. století na mohutné, 200 metrů vysoké čedičové skále. Hrad byl sídlem panství a vystřídala se zde řada majitelů, mezi nimiž stojí za zmínku pánové z Bünau v letech 1527 až 1628. Za Thunů se hrad v nepříznivém období třicetileté války proměnil ve zříceninu. Dochovalo se zde však   poměrně hodně zdiva i několik celistvých místností.  Z ruin hradu se otevírá pěkná vyhlídka do kraje na okolní krajinu.

Hrad Střekov

Mohutná zřícenina gotického hradu Střekov je neodmyslitelnou součastí panoramatu města Ústí nad Labem. Ve snaze zajistit bezpečnou plavbu po Labi, dohodl se český král Jan Lucemburský v roce 1316 s pražským měšťanem Peškem z Veitmile, že na sto metrů vysoké skále vystaví nový hrad. V září 1319 přenesl král léno na děčínské Vartemberky. V roce 1400 získal Střekov výměnou za své statky Ješek z Vchynic, ale po třech letech se zde k nelibosti Václava IV. usadila posádka míšeňského markraběte Viléma. V roce 1410 král zakročil, ale purkrabí Vlášek z Kladna se brzy přiklonil k Zikmundovi. V letech 1479 až 1506 vlastnili Střekov bohatí krupští podnikatelé Glacové ze Starého Dvora, kteří jej přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1563 vlastní hrad Lobkoviczové. Od počátku 19. století dali Střekovu image romantické hradní zříceniny, jejímž obdivovatelem byl J. W. Goethe i hudební skladatel Richard Wagner (našel zde inspiraci k opeře Tannhäuser), básník K. H. Mácha i malíř Ludwig Adrian Richter. V roce 1992 byl hrad vrácen v restituci Lobkowiczům, kteří jej úspěšně provozují včetně průvodcovské služby. Z hradu je krásný pohled na Ústí n.L., řeku Labe i na nedaleké zalesněné kopce.´

Falkenštejn - Sokolí

Zříceninu skalního hradu najdeme nad obcí Jetřichovice. Do dnešních dní se z něho dochovalo několik neúplných tesaných místnůstek. Zříceniny jsou situovány na skále a je k nim velmi špatný přístup.

Kamenický hrad

Na jih od města Česká Kamenice se tyčí zřícenina hradu, který byl založen ve 13. století. Tento strážní hrad sloužil především k ochraně města a blízké obchodní stezky.  V roce 1639 ho dobyli a pobořili Švédové a od té doby se stal zříceninou. Ke hradu vede značená turistická cesta z České Kamenice, nedávno byla obnovena dřevěná rozhledna, již koncem 19. století vestavěná dovnitř hradních zřícenin, která nabízí krásný výhled na město a jeho okolí.

Scharfenstein – Ostrý

Hrad leží na vysokém skalním ostrohu nad Františkovem nad Ploučnicí v údolí řeky Ploučnice. Připomíná se již kolem roku 1230 v souvislosti s rodem Markvarticů, ale není jasné, jestli byli jeho vlastníky nebo jen královskými správci.. Hrad byl opuštěn a zpustl již na počátku 16. století. Jeho zřícenina byla v roce 1896 upravována v rámci rozvoje turistiky, ale i po těchto úpravách zřícenina znovu zpustla.

Šaunštejn – Loupežnický hrad

Na vrcholu skalního ostrohu nedaleko Vysoké Lípy  kdysi stával hrad Šaunštejn, zvaný též Loupežnický hrad.  O jeho historii se ví poměrně málo, písemné prameny potvrzují existenci hradu až roku 1431, kdy patřil Berkům z Dubé.  Během třicetileté války se tu usadili švédští zběhové a lupiči a proto se mu začalo říkat Loupežnický hrad.  Do dnešních dní se dochovaly prostory, považované za hladomornu či cisternu, spodek hlavní věže a pod ním místnost se sedadlem Z vrcholu je výhled na Vysokou Lípu a přes údolí Labe např. na saský Zirkelstein.

Tolštejn, původně Dohlenstein čili Kavčí skála

Nachází se nedaleko Jiřetína pod Jedlovou Zřícenina středověkého hradu, který je poprvé připomínán roku 1337. Vybudován byl na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době měl významné a mocné opevnění. V období třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky a nebyl už nikdy obnoven. Roku 1892 jej navštívil básník R.M.Rilke. Tolštejn je významnou součástí turistického ruchu v přilehlé oblasti a zřícenina je přístupná.

Vrabinec

byl postaven na příkré rozeklané skále nad údolím řeky Labe nedaleko osady Babětína; nepochybně již v prehistorických dobách zde bylo starší, zřejmě kultovní místo. Zdi jsou zachovány v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12 m, nejvyšší 8 m. Z hradu je překrásný výhled na celé labské údolí. Je dostupný z obce Těchlovice po turistické značce.

Hasištejn

Západně od Chomutova se nacházejí zříceniny hradu Hasištejn, který byl vystavěn ve 14. století jako hrad královský. Od roku 1418 měl hrad v zástavbě a poté v dědičném držení služebník Václava IV. Mikuláš z Lobkowicz, zvaný chudý, jehož synové Jan a Bohuslav Hasištejnští z Lobkovic byli významní vzdělanci, spisovatelé a humanisté. Od 17. století hrad nebyl obývaný a postupně se měnil na zříceninu, kterou obdivoval mj. I básník J. W. Goethe. Jeden z posledních majitelů, podnikatel Emanuel Karsch object v letech 1891-92 zpřístupnil turistům a dal vybudovat I romantickou restauraci, vyhořelou v 70. letech 20. století. V poslední době je hrad postupně znovu obnovován. Na návštěvníky zapůsobí především mohutná válcová věž s vyhlídkou, gotická kaple a monumentální podzemní prostory.

Egerberk (někdy nazývaný i Lestkov podle stejnojmenné obce v podhradí)

Hrad najdeme v malebné krajině nad řekou Ohře, poblíž Klášterce n. O.  Gotický hrad byl založen ve 13. století, v 16. století přestal být udržován a v 17. století se změnil ve zříceninu. Z hradu se dochovala část paláce a menší zbytky předhradí.

Pernštejn

Stojí na zalesněném kopci nad stejnojmennou obcí. I když není známo přesné datum jeho vzniku, z dochovaných pramenů je zřejmé, že hrad střežil obchodní cestu podél Ohře. Patřil Šumburkům, kteří si při dělení panství postavili hrad Šumburk, později k němu patřil i hrad Egerberg. Již v roce 1537 je uváděn jako pustý. Z hradu se zachovala část válcové věže a zbytky hradního paláce.

Šumburk

Hrad byl založen až v letech 1431 až 1435 Vilémem ze Šumburku, který patřil k vlivnému šlechtickému rodu.  V druhé polovině 16. století hrad vyhořel a počátkem 17. století byl již pustý, neboť tehdejší majitelé, páni z Fictumu, se přestěhovali do pohodlnější renesanční tvrze v Klášterci nad Ohří. Dnes je z hradu možno vidět zbytek obytné hranolové věže a části hradebních zdí se zbytky bašt a bran. Je odtud i pěkný rozhled na Doupovské hory a na Klínovec.

Budyně nad Ohří

Gotický vodní hrad byl původně  královským majetkem, ale Jan Lucemburský jej vyměnil se Zbyňkem Zajícem z Valdeka za hrad Žebrák. Jeho vnuk Jan Zbyněk  Zajíc z Házmburka se proslavil rozsáhlými kulturními zájmy a zájmem o astronomii – jeho hosty byli spisovatelé Bartoloměj Paprocký z Hlohol i Bavor Rodovský z Hustiřan, který na budyňském zámku zemřel. V objektu, romanticky upraveném na počátku 20. století, se dochovaly pozdně gotické interiéry i pozoruhodné nástěnné malby ze 16. století v tzv. Zlatém sále. V nedávné době se do zámku vrátil tzv. Budyňský drak (krokodýl, přivezený z cesty do Palestiny v roce 1521 muzejní sbírka obnoveného Jandova městského muzea s atraktivní alchymistickou expozicí.

Házmburk

Gotický hrad, ležící 14 km od Litoměřic nad obcí Klapý,  byl vystavěn po roce 1270 a jeho zakladateli byli Lichtenburkové. Od Jana Lucemburského jej získali Zajícové z Valdeka, kteří se pak psali „z Házmburku“.  Zříceninu, která je významnou krajinnou dominantou, charakterizují dvě vysoké věže, okrouhlá Černá věž a čtverhranná Bílá věž, postavené při rozšiřování hradu po roce 1335. Hrad i s podhradím byly opuštěny již po husitských válkách; městečko zaniklo a hrad se po roce 1558 změnil ve zříceninu. Dnes je možno vystoupit na rekonstruovanou Bílou věž, ze které je nádherný výhled na značnou  část Českého středohoří.

Helfenburk, nazývaný též Hrádek

Leží přibližně v polovině cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou nedaleko Úštěku. Vystavěl jej Jan z Klinštejna před rokem 1375, ještě v tomto roce jej však získalo  pražské arcibiskupství. Brzy hrad patřil mezi největší na území severních Čech a pyšní se bohatou historií. Jeho nejslavnějším obyvatelem byl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Zpustošen byl za třicetileté války a změnil se ve zříceninu, kterou obdivoval mj. K. H. Mácha. Textilní průmyslník Josef Schroll nechal v roce 1872 postavit novou hájenku, která poskytovala i občerstvení turistům, v letech 1887-90 byla zřícenina zabezpečena. Od roku 1967 probíhá systematické úsilí o obnovu hradu. O víkendech, kdy je na Hrádku průvodcovská služba, je možno obdivovat okolní krajinu přímo z vrcholku hradní věže.

Kalich

Na skalnatém vrchu se ve výšce 200 metrů nad obcí Třebušín nacházejí zbytky hradu, postaveného Janem Žižkou z Trocnova, který se v té době psal také z Kalicha. Výstup na jeho vrchol je krásnou procházkou lesem kolem zbytků někdejších valů. Krásný výhled na obce Ploskovice, Býčkovice, řeku Labe, Roudnici n.L. i horu Říp. Hrad Kalich zpustl pravděpodobně již začátkem 16. století. V obci je zajímavý kostel a zámeček, který dnes slouží jako zámecký hotel Hubertus.

Kamýk

Nad vsí Kamýk, na vrcholu čedičové skály, se nachází volně přístupná zřícenina hradu Kamýk. Úloha hradu spočívala v ochraně cesty vedoucí do Litoměřic a souvisela rovněž z obchodem po Labi. Široký výhled do krajiny dával možnost vyslovit domněnku, že plnil rovněž funkci signální. Od přelomu16. a 17. století se Kamýk proměnil ve zříceninu a život se přenesl  na kamýckou tvrz v podhradí. Později byl postaven na jejím místě zámeček, jehož majitelem byl Dr. Otto Polák, jehož sestra Betty byla druhou manželkou Bedřicha Smetany. V roce 1860 zde pobývali během svatební cesty; Obecní úřad v Kamýku nedávno zřídil pamětní síň Bedřicha Smetany.

Košťálov

Čedičový vrch nad Třebenicemi, na jehož vrcholové skále se nachází zřícenina stejnojmenného gotického hradu z konce 13. nebo z počátku 14. století. Hrad popsal koncem 19. století August Sedláček pro třebenického buditele MUDr. Václava Paříka. Zříceniny hradu Košťálova jsou volně přístupné.  Je možno navštěvovat je celoročně, nevede k nim sice žádná turistická cesta, ze zadní strany je však k objektu po lesní komunikaci z Jenčic velmi pohodlný přístup. Odměnou je nám nádherný rozhled po okolní krajině na téměř celé České středohoří.

Levín

Na kopci nad vsí Horní Vysoká na Úštěcku se nachází zbytky zřícenin hradu Levína, který byl založen zřejmě již koncem 12. nebo počátkem 13. století. Vystavěn byl.zřejmě jako strážný hrad, střežící široké území, které bylo majetkem rodu Michaloviců. Dnešní věž zvonice, nepochybně postavená ze zdiva levínského hradu, je ovšem až z roku 1669. Levín je pozoruhodným městečkem s kruhovým kostelem, v jehož zdivu se dochoval starší svorník s „levínským kocourem“, reliéfem lva z třetí čtvrtiny 13. století.

Oltářík – též Hrádek

V nádherné krajině Českého středohoří  se poblíž obce Děkovka nachází zřícenina hradu Oltářík, který nechal postavit k ochraně svého majetku husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Z tohoto hradu, který měl převážně vojenský charakter, se do dnešních dní dochovaly části věžovité obytné stavby a zbytek brány. Zajímavý je i výrazný čedičový kopec, vyznačující se sloupkovou odlučností čediče.

Oparno

Zříceniny gotického hradu se rozkládají nad stejnojmennou vsí. Hrad vznikl ve 14. století, opuštěn byl v třicátých letech 16. století. Do dnešních dní se z něho dobře zachovaly obvodové  hradby, sklep i obranné příkopy. Z Oparna, ležícího přímo pod Lovošem, je pěkný výhled ke Kletečné a do Opárenského údolí. Zříceniny hradu jsou volně přístupné.

Ostrý

U obce Milešov, na strmém čedičovém kopci byl v 15. století založen hrad Ostrý, jehož stavebníkem byla jedna z větví milešovského rodu Kaplířů ze Sulevic, později označovaná jako Osterská.  Od 16. století hrad postupně pustnul a do dnešní doby se z něho zachovala pouze část brány a malý zbytek okrouhlého stavení. Je odtud krásný výhled, zvláště na protější milešovský zámek a Milešovku s observatoří i vyhlídkovou věží.

Skalka

Nedaleko od Lovosic, v kraji, kde se hradní zříceniny vypínají skoro na každém kroku, je možno ve vesničce Vlastislavi objevit zříceniny bývalého hrádku Skalka. Název vsi souvisí s českým knížetem Vlastislavem a zdejší hradiště je již zaznamenáno v Kosmově kronice. Hrad byl v roce 1639 zničen Švédy a do dnešní doby se z něho zachovala pouze válcová věž na vysoké skále, k níž z méně strmé strany přiléhá barokní dvoupatrový zámek, zásluhou Obecního úřadu již dnes částečně přístupný veřejnosti.  Od zřícenin hradu je nádherný výhled na okolní krajinu.

Divice

Ojedinělou památkou, která zaslouží mnohem větší publicity, je tvrz v Divicích s charakteristickou mohutnou čtyřpatrovou věží. Nejstarší písemná zpráva se vztahuje již k roku 1318 a tehdejší vladycké sídlo je doloženo pečetidlem, které se zachovalo ve sbírkách Národního muzea. Kolem roku 1346 bylo původní sídlo přestavěno a vybudována zmíněná věž, která i vzhledově připomíná dobu Karla IV. Uvnitř jsou patrné zbytky gotické freskové malby z konce 15. století i erby držitelů tvrze a spřízněných rodů. Z období  renesanční přestavby po roce 1560 jsou fragmenty sgrafitové omítky. Objekt je v soukromém vlastnictví restituentů.

Nový Hrad

V obci Jimlín je mimořádnou kulturní památkou, jaká nemá v Ústeckém kraji obdoby – snese totiž srovnání s tak významnými objekty Libereckého kraje jako jsou Lemberk, Grabštejn nebo Hrubý Rohozec.  Povolení ke stavbě hradu získal Albrecht z Kolovrat a Bezdružic od českého krále Jiřího z Poděbrad dne 2. 5. 1465. Stavba se třemi nádvořími byla založena velkoryse, její dominantou je vysoká hranolovitá věž. Barokní přestavbu objektu na pohodlnější zámecké sídlo inicioval po roce 1670 Gustav Adolf z Warensbachu, který zadal štukovou výzdobu reprezentačních místností i kaple předním italským mistrům. Kromě jiného zde vybudoval i unikátní podzemní stáje pod druhým nádvořím, po letech zapomenuté a náhodně objevené až v roce 1818. Od sezóny 2002 je hrad částečně přístupný veřejnosti formou improvizovaných prohlídek každou první sobotu v měsíci. Dlouhodobé rekonstrukce však dospívají do závěrečného stadia a objekt může být v dohledné době zpřístupněn.

Petrohrad

Hrad Petrohrad založil kolem roku 1360 Petr z Janovic. Jako správa panství  sloužil až do poloviny 16. století, kdy byl postaven nedaleký černínský zámek. Od roku 1559 hrad již nebyl obýván a začal rychle chátrat. V polovině 17. století byla na základech hradní věže postavena kaple Všech svatých s kuželovou střechou. Z vlastního hradu se zachovaly pouze nevelké zbytky zdiva, které v 19. století poničili hledači pokladů. Je odtud pěkný výhled na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří.

Pravda

Volně přístupné zříceniny hradu Pravda najdeme v lese mezi obcemi Domoušice a Pnětluky. Hrad stával na vápencovém ostrohu vysokém 491 m. Rok založení není znám a ani pověst se nezmiňuje o tom, proč dostal tak nezvyklý název, ale nejstarší písemná zpráva se vztahuje již k roku 1380.  V době pořádání táborů lidu v druhé polovině 19. století se stal hrad Pravda poutním místem pro široké okolí. Dnes jsou jeho zříceniny volně přístupné a zásluhou občanského sdružení, které se o hrad stará, pěkně upravené.

Žerotín nebo též Žirotín

Hrad byl založen ve třetí čtvrtině 13. století Habartem ze Žerotína, který byl také zakladatelem nedalekého Panenského Týnce. Vybudován byl přímo v horní části stejnojmenné obce, kterou procházela stará zemská silnice. Dodnes se zachovaly nevelké, ale zajímavé zbytky gotického hradního paláce s renesanční omítkou se zbytky psaníčkového sgrafita. Hrad byl obehnán dvojím valem, který je dosud dobře patrný. Zničen byl při švédském vpádu za třicetileté války.

Doubravská hora, zvaná též Doubravka

Hrad, jehož výrazné zříceniny jsou dosud patrné na stejnojmenném kopci nad Teplicemi, byl vybudován po roce 1478 na základě listiny, kterou Janu Illburkovi z Vřesovic vystavil český král Vladislav II. Hrad měl původně osm okrouhlých věží, ze kterých se dochovaly dvě a stejný počet trosek. I když podstatná část hradu byla po třicetileté válce z úředního nařízení zničena, jeho ruiny umožňují utvořit si obraz o původní velikosti hradní pevnosti. Hrad byl již v 19. století zapojen do turistického ruchu. V roce 1855 byla na místě někdejšího rytířského sálu zřízena první restaurace, v 80. letech zde významný architekt Bedřich Ohmann vybudoval romantickou přístavbu, která se dá akceptovat. Odstrašujícím příkladem jsou přístavby ze 70. let 20. století, které zde bez vědomí památkářů prováděl teplický Svazarm.

Kostomlaty pod Milešovkou

Na základě pověsti Václava Hájka z Libočan nesprávně zvaný Sukoslav. První hodnověrná zmínka pochází z roku 1335, kdy se stal vlastníkem hradu moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Hrad nechali postavit Hrabišicové stejnou hutí, která budovala  osecký hrad Rýzmburk. Později měnil různé majitele. Podle svědectví Bohuslava Balbína byl ještě koncem 18. století obývatelný. Hrad Kostomlaty byl jednou z prvních zřícenin, zapojených do romantického cestovního ruchu; věž byla ukončena charakteristickou stříškou a uprostřed hradeb byla ještě po 2. světové válce výletní restaurace. Všeobecně je kostomlatský hrad považován za jednu z našich nejmalebnějších zřícenin, ale naléhavě potřebuje záchranný restaurátorský zásah, kterým by bylo zabezpečeno rozpadávající se zdivo.

Krupka

Zřícenina stejnojmenného hradu se vypíná nad městečkem Krupka a je dobře přístupná odbočkou z hlavní silnice. Hrad byl postaven na počátku 14. století především k ochraně prosperujícího městečka a jeho dolů. Nejstarší písemná zpráva se vztahuje k roku 1330, kdy král Jan Lucemburský věnoval tento hrad míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Po třicetileté válce byl hrad opuštěn; za Šternberků byl v letech 1695-97 postaven v hradním areálu úřední dům, kterému se říkalo Horský zámek, a který dnes slouží jako restaurace. Pro vlastní hrad byl na počátku 19. století užíván i název Rosenburg (Růžový hrádek), podle množství růží, které byly vysázeny na jeho parkánu. Již v roce 1807 se zřítila hradní věž, shodou okolností práce v době Goethovy návštěvy Teplicka. V nedávné době proběhly na hradě opravy, zaměřené na rekonstrukci  restaurace a zpevnění hradeb.  Jediná místnost v horním hradu byla stylově zastřešena.

Kyšperk – Geiersberg, též Supí hrad

Z rozsáhlých zřícenin hradu Kyšperka se dochovala jen jedna věž, sklepy a zbytky hradeb. Hrad nechal postavit buď král Jan Lucemburský nebo Ota z Bergova a první písemná zpráva se vztahuje k roku 1319. Od roku 1334 patřilo zdejší panství pražskému biskupovi Janovi IV. z Dražic. V majetku biskupství a arcibiskupství byl i nadále a v roce 1393 se zde skrýval před hněvem krále Václava IV. arcibiskup Jan z Jenštejna. Husité dobyli Kyšperk až po třetím pokusu v roce 1433, kdy se hradu zmocnil Jakoubek z Vřesovic., V roce 1526 hrad vyhořel a postupně se změnil ve zříceninu.

Benešovský zámecký komplex, skládající se z Horního a Dolního zámku, náleží k nejpozoruhodnějším stavbám renesanční zámecké architektury v Čechách. Vzhledem k tomu, že oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence a později je obývali pouze vrchnostenští úředníci, vyhnuly se nejrůznějším přestavbám a uchovaly si svoji jedinečnou renesanční podobu. Zámek byl s platností od 1.1.2002 vyhlášen národní kulturní památkou.

Děčínský zámek, stojící na místě středověkého hradu,  byl vystavěn v 16. století na skalnatém ostrohu nad soutokem řek Ploučnice a Labe.  K zámku a do přilehlé Růžové zahrady se návštěvník dostane cestou zvanou Dlouhá jízda, necelých 300 m dlouhou příkrou ulicí vedoucí z centra města a lemovanou vysokými zdmi se slepými arkádami. Od roku 1968 obývali zámek příslušníci sovětské armády, kteří ho značně zdevastovali. Zámek je nyní ve vlastnictví města Děčín a prochází postupnou rekonstrukcí.
V současné době  jsou pro veřejnost zpřístupněny:
- stálé expozice oblastního muzea Děčín – Umění baroka, Zámecká zbrojnice, Děčínské veduty
- zámecká kaple, ve které se pořádají výstavy a koncerty
-  venkovní nádvoří
- růžová zahrada

Červený Hrádek

Barokní čtyřkřídlý zámek, jehož majitelem je město Jirkov, byl vystavěn v 17. století. V 18. století pak byl kolem zámku zřízen přírodní park.  Narodil se zde významný barokní sochař Ferdinand Maxmilián Brokof. Zámek je mimo jiné zajímavý i tím, že se zde v roce 1938  konala schůzka K. Henleina a  lorda Runcimana.

Klášterec nad Ohří

Zámek je v majetku města Klášterce nad Ohří. Původně renesanční zámek, romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky. Původní vybavení zámku se bohužel  nedochovalo. V současné době se v jeho prostorách nachází vzácná expozice historie výroby porcelánu, kterou zapůjčilo Umělecko-průmyslové muzeum v Praze. V době sezóny je přístupná vyhlídková věž  a v přilehlém kostele hrobka rodiny Thunů, která vlastnila klášterecké panství nepřetržitě od roku 1623.

Prohlídky začínají každou celou hodinu, začátek poslední prohlídky v 16 hod. Pro předem objednané výpravy prohlídka kdykoliv.

Libochovice

Národní kulturní památka zámek Libochovice se až do dnešních dnů dochoval v téměř neporušené raně barokní podobě podle projektu italského stavitele Antonia della Porty,  nově byla obnovena i původní červená výzdoba obvodových zdí. V interiérech zámku zaujmou soubory historického nábytku, gobelínů obrazů, skla a porcelánu. Francouzská zahrada, založená koncem 17. století po vzoru versailleských zahrad, jistě neujde pozornosti návštěvníků. V přízemí zámku je umístěna stálá expozice o životě a díle J. E. Purkyně, který se zde v roce 1787 narodil.

Začátek poslední prohlídky 60 minut před uzavřením objektu.

Ploskovice

Zámek Ploskovice byl původně vystavěn jako letní rezidence, jeho dnešní podoba však pochází z 2. poloviny 19. století, kdy byl upraven a sloužil jako soukromá rezidence  odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského, posledního korunovaného českého krále.  Nádherné malby v zámeckých prostorách jsou dílem Josefa Navrátila, jednoho z nejvýznačnějších malířů českého romantismu.  Interiéry zámku nabízí ukázky dobového nábytku, skla obrazů a porcelánu, k procházce a odpočinku zve zámecký park, původně koncipován jako malé Versailles. Zámek se nachází v obci Ploskovice nedaleko města Litoměřice.

Krásný Dvůr

Dějiny tohoto zámku jsou úzce spojeny s historií rodu Černínů, jehož členové se v průběhu staletí zasloužili jak o přestavbu původní tvrze na krásný barokní zámek, tak o vybudování  přilehlého parku. Tento rozsáhlý anglický park, první svého druhu v Čechách, oživuje množství romantických staveb, které často připomínají stavby francouzských Versailles. Ve stylových zámeckých interiérech pak návštěvníci najdou uměleckohistorické sbírky, včetně kolekce tzv. holíčské fajánse.

Zahájení poslední prohlídky hodinu před skončením provozní doby.

Líčkov

Také zámek v Líčkově vznikl přestavbou gotického hradu. Dnešní podoba zámku s krásnou rokokově dekorovanou vstupní branou pochází z 18. století.  V průběhu 19. století se v držení tohoto sídla střídali různí majitelé a zámek postupně chátral.  V roce 1925 zámek kupuje a zachraňuje vynikající malíř Oskar Brázda. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen manželce Oskara Brázdy, která pečuje jak o malířský odkaz svého muže, tak i o zámek. Návštěvníci si zde kromě zámeckých interiérů a kaple sv. Anny mohou prohlédnout i galerii s obrazy tohoto známého portrétisty.

Jezeří

Hrad Eisenberg získal svoji nynější podobu začátkem 18. století. Ze zámeckých interiérů vynikají prostory jídelny, malého a velkého salonu a především velkého oválného sálu, který byl roku 1802 upraven na zámecké divadlo. V této době zámek navštívily známé osobnosti tehdejšího kulturního života – J.W.Goethe a L. van Beethoven. Součástí areálu bylo unikátní arboretum s mnoha druhy exotických dřevin, které však bylo z  části zničeno těžbou hnědého uhlí. V současné době prochází zámek celkovou obnovou a pro veřejnost je zpřístupněna část interiérů v severním křídle.

Duchcov

Ze středověké románské tvrze, která byla kolébkou rodu Hrabišiců, vznikl přestavbami renesanční i barokní zámek s klasicistní úpravou fasády z počátku 19. století. Jeho areál, ozdobený sochami Matyáše Brauna, tvoří dominantu města. Nejvýznamnějším interiérem je Valdštejnský sál, vyzdobený nárostropní freskou a obrazy nejvýznamnějších Valdštejnů od Václava Vavřince Reinera. Hlavní atrakcí zámku je Casanovská expozice v autentických místnostech, v kterých po celých třináct let žil, psal své světově proslulé Paměti a zemřel Giacomo Casanova.

Poslední prohlídka zahajuje hodinu před koncem zavírací doby.

Velké Březno

Jeden z nejmladších zámků v České republice byl  postaven po roce 1841 pro nejvyššího purkrabího Českého království Karla Chotka. Původní klasicistní podoba zámečku byla radikálně změněna nákladnou  přestavbou mezi lety 1885 – 1910. Současná instalace zámeckých interiérů připomíná působení rodiny Chotků. Návštěvnicky nejpoutavější částí interiéru je hlavní sál v prvním patře a jídelní sál v přízemí hlavní budovy, instalaci doplňuje knihovna a portrétní galerie Chotkovy rodiny. Zámecký exteriér dotváří krásný,  krajinářsky cenný park s četnými druhy zajímavých dřevin.

Poslední prohlídka začíná hodinu před ukončením provozní doby

Vyhlídková plošina na Labské stráni ve výši přibližně 130 metrů nad hladinou řeky Labe je nejstarší upravenou vyhlídkou Českého Švýcarska, ze které se otevírá překrásný výhled na údolí řeky Labe.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku (726 m.n.m.) vystavěná roku 1864 je jednou z nejkrásnějších kamenných rozhleden v Čechách. Tato 33 m vysoká rozhledna  tvoří bezesporu jednu z dominant Děčínska a patří k nejvíce navštěvovaným  turistickým cílům tohoto regionu. Po zdolání 153 schodů se nám z ochozu věže otevře nezapomenutelný výhled na panorama Českosaského Švýcarska a Lužických hor a dále na vrcholky Českého středohoří s nejvyšší horou Milešovkou.  Na západě se  rýsuje Podkrušnohorská oblast a nad ní hřebeny Krušných hor.
Rozhledna na Sněžníku je zajímavá tím, že zde bylo v roce 1936 poprvé zachyceno   vysílání televizního signálu z her letní olympiády v Berlíně.

Rozhledna, vystavěná v roce 1895 na vrchu Dymníku na Rumbursku, leží ve   výšce 411 m.n.m.  V 90. letech 20. století byla zcela zrekonstruována.

Na vrcholku hory Jedlové  ve výšce 774 m.n.m. byla v roce 1891 vybudována kamenná rozhledna, ke které vede celkem 123 schodů. Ochoz věže  se nachází ve výšce 23 m a o dalších 6 m jej převyšuje špičatá dřevěná nástavba. Po roce 1945 byla rozhledna i sousedící chata ponechány svému osudu, až se z nich staly ruiny. Do původní podoby se vrátily v roce 1993 zásluhou  aktivit soukromého podnikatele. Rozhledna na Jedlové  patří mezi nejvíce navštěvovaná místa Lužických hor.

Nad Českou Kamenicí se rozkládá Zámecký vrch s rozvalinami středověkého Kamenického hradu. V roce 1880 v nich občané České Kamenice zřídili výletní restauraci a 16 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla v provozu až do začátku 2. světové války. V roce 1998 zde byla postavena nová dřevěná vyhlídková věž. Po zdolání 58 schodů se nám otevře pěkný výhled na  hřebeny Krušných hor,  vršky Českého středohoří, Děčínský Sněžník i oblast Českosaského Švýcarska.

Tato volně přístupná zděná rozhledna na Kohoutu postavená v roce 1908  je zajímavá tím, že ji tvoří kamenná podstava, na níž je připevněna železná nástavba. Věž je dnes značně zchátralá a vzhledem k tomu, že ji obklopuje vzrostlý les, neumožňuje  prakticky žádný výhled.

Pastýřská stěna je název 150 m vysoké skály dominující městu Děčínu na levém břehu řeky Labe. Stejné jméno nese i výletní restaurace s vyhlídkovou věží, která byla postavena na vrcholu této skály v roce 1905. Vyhlídková věž  však není pro turisty volně přístupná.

8.6.1902 byla na kopci nad Benešovem nad Ploučnicí zvaném Sokolský vrch otevřena Ploučnická vyhlídka.  Vystavěna byla Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu, který vybral místo v obecním lese s výhledem na město i řeku Ploučnici. Stavba má zajímavou konstrukci s prvky vyhlídkového altánu a klasické rozhledny. Inspirací pro její stavbu patrně byly podobné říční vyhlídky u Děčína (Labská) či u Chebu (Stráž Ohře). Ploučnická vyhlídka byla zrekonstruována v roce 1994.

Na zalesněném vrchu Studenci v Lužických horách ve výšce 737 m.n.m. se nachází jedna z našich nejstarších železných rozhleden. Tato 16 metrů  vysoká  rozhledna byla postavena a slavnostně otevřena v roce 1888.  Od 2. světové války nebyla udržována a proto je nyní ve velmi špatném stavu. Pro svoji značnou zchátralost je rozhledna v současné době nepřístupná a její další osud je nejistý.

Další známá rozhledna Děčínska se nachází na Velkém Chlumu ve výšce 508 m.n.m. Kamenná rozhledna o výšce 16 metrů byla postavena ve třicátých letech minulého století místní sekcí Horského spolku pro České Švýcarsko. V roce 1997 byla rozhledna značným nákladem opravena a po mnoha letech opět zpřístupněna veřejnosti.  Skýtá krásný výhled na řeku Labe a město Děčín, na vrcholky Českého středohoří, Krušných hor i na vzdálenější německé kopce Grosser Zschirnstein a Grosser Winterberg.

Rozhledna ve výšce  597 m.n.m. na vrchu zvaném Tanečnice nedaleko Mikulášovic je nejseverněji položenou vyhlídkovou věží v ČR.  Veřejnosti byla předána k užívání v roce 1905 a na její vrchol vede 136 schodů. V 70. letech prošla rozhledna velkou rekonstrukcí, při níž bylo zpevněno zdivo vnějšími ocelovými pásy.

Zděná vyhlídková věž na Vlčí hoře ve výšce 581 m.n.m. je nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku. Na její vrchol vede celkem 82 schodů. V roce 1889 ji postavil Horský spolek pro nejsevernější Čechy se sídlem v Krásné Lípě. Později byla vyhlídková plošina zastřešena a opatřena skleněnými okny. V současné době o věž i o přilehlou chatu pečuje místní odbor Klubu českých turistů.

Zřícenina hradu Hasištejn ožila koncem 19. století, kdy byla bývalá hradní věž opravena  vlastníkem Emanuelem Karschem a přebudována do podoby rozhledny. Rozhledna se nachází ve výšce 627 m.n.m.

Klínovec, ležící ve výšce 1244 m.n.m., je nejvyšší horou Krušných hor.  V roce 1884 na něm  byla vybudována kamenná, 17 m vysoká rozhledna. K původně osamoceně stojící věži byly postupně přistavovány další budovy, až vznikla dnešní podoba horského hotelu. Na vrchol Klínovce vede z Jáchymova sedačková lanovka.
Rozhledna je v současné době uzavřena, pro veřejnost nepřístupná.

Dům původně nazývaný „Pod bání“ nese nyní název  dům „U Kalicha“ a to podle vyhlídkové věže v podobě kalicha, připomínajícího vinařské tradice města. Výstupy na vyhlídkovou věž s průvodcem  provozuje v letní sezoně Městské  informační centrum Litoměřic

duben – říjen

Tato malá, nenápadná, ale zajímavě vypadající betonová rozhledna byla postavena v roce 1934, slavnostní otevření pak proběhlo v říjnu 1935. Přesto, že je jednou z nejníže položených  rozhleden v České republice, patří k nejhezčím prvorepublikovým rozhlednám.  Z jejího ochozu ve výšce pouhých třinácti metrů se nabízí pěkný výhled nejen na město Roudnici nad Labem, ale na celé České středohoří.

Na čedičovém vrchu nad Lovosicemi byla postavena horská chata Klubu českých turistů s rozhlednou, odkud se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů  v celém Českém středohoří.  Z rozhledny na Lovoši se návštěvníkům otevře pohled na Milešovku, Kletečnou, Ostrý, Boreč, Sutomský vrch, Košťálov, Ovčín i Radobýl.

Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m.n.m.) je považována   za místo s jedním z nejkrásnějších výhledů v Čechách.  V letech 1903 – 1904 byla na vrcholu hory postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí je i 20 m vysoká zděná  věž. Turistům je umožněn  přístup na věž celoročně, ovšem za podmínky příznivých povětrnostních podmínek.

Nad severní částí Litoměřic na malém zalesněném návrší    Mostné hory byla v roce 1910 postavena dvacetimetrová kamenná rozhledna.  Na věž lze vystoupat po 96 schodech přímo z přilehlé  restaurace. Seshora je, i přes malou nadmořskou výšku, pěkný výhled na celé Polabí, vrcholky Českého středohoří, horu Říp a za dobré viditelnosti i některé části Prahy.

Severně od Litoměřic nad  Sebuzínem byla v roce 1973  postavena 20 m vysoká ocelová rozhledna. Tato vyhlídková stavba  nahradila původní dřevěnou rozhlednu z roku 1927.  Ze tří kruhových plošin Varhoště je překrásný rozhled  na celé České středohoří i masiv Krušných hor. Za příznivého počasí je možno pozorovat  i soutok Labe a Vltavy u Mělníka. Z rozhledny je vidět celkem osm zákrutů řeky Labe, od města Štětí až ke zdymadlům na Střekově.

Stříbrník (též Červený vrch)  patří k nejzazším výběžkům Českého středohoří. Od roku 1911 stojí na jeho vrcholu dřevěná chata, kterou zde vybudoval místní odbor Klubu českých turistů. Součástí chaty je i dřevěná  rozhledna. Turistům se z ní naskytne pohled na Louny, Doupovské hory a Krušné hory s Klínovcem. K severu je možno pozorovat vrcholky Českého středohoří a na východě výhled uzavírá hrad Hamburk.

březen – říjen

So, Ne, svátky

Asi 100 metrů nad úrovní obce Kryry u Podbořan byla  v letech 1905-1906 místními občany postavena mohutná, 27  metrů vysoká cihlová rozhledna, která byla v roce 2000 zrekonstruována. Po zdolání jejích 121 schodů je odměnou krásný výhled na nejvyšší horu Krušných hor  Klínovec i na České středohoří s Milešovkou. Rozhledna je přístupná omezeně  pouze v letní sezoně.

Na Hněvíně stával středověký hrad, který byl na přání měšťanů v 17. století zbořen. V roce 1900 byla na jeho místě vystavěna kamenná rozhledna s přilehlou restaurací. Z věže, na kterou se vystoupá po 96 schodech, je pěkný výhled nejen na město Most se známým mosteckým autodromem, ale i na masiv Krušných hor a České středohoří. V nedávné době oba objekty prošly rozsáhlou rekonstrukcí a jsou opět přístupné veřejnosti.

šestnáctimetrová věž, která byla poprvé otevřena v srpnu roku 1902, prošla v poslední době celkovou generální opravou. Znovuotevřena a  zpřístupněna veřejnosti byla v červnu roku 2002. Vysvěcení  stoleté rozhledny se zúčastnil Vladyka Kryštof, arcibiskup pražský, hlava pravoslavné církve. Ve vstupním prostoru rozhledny je otevřena stálá expozice  fotografických prací. Na rozhledně je umístěna kamera, která sleduje aktuální počasí.

V krásném parku zámku Krásný Dvůr se nachází  novogotický templ z roku 1820.  Tento templ byl navržen jako unikátní rozhledna a zároveň památník Karla Schwarzenberga, vítězného vojevůdce rakouské armády v bitvě u Lipska.
Rozhledna je veřejnosti nepřístupná.

Tuto malou, jen 8 m vysokou kamennou rozhlednu, nechal v roce 1933 postavit německý horský spolek Gebirgsverein a nazval ji po svém předsedovi Alexandru Erbenovi.  Rozhledna má 37 schodů a po jejich vystoupání se  naskytne pěkný výhled na  vrchy a kopce obklopující Ústí nad Labem, jakož i na údolí řeky Labe s hradem Střekovem.

Oblastní muzeum Chomutov

Palackého 86, 430 01 Chomutov

tel. 474 651 251

muzeumvo@pytnet.cz

po – pá 9 – 17

so 9 – 14

Oblastní muzeum Most

Ul. ČSA 1360, 434 38 Most

tel. 476 442 111

út – pá 9 – 17

so – ne 13 – 17

Muzeum města Ústí nad Labem

Masarykova 3, 400 01 Ústí nad Labem

tel. 475 210 937

muzeum.usti@ecn.cz

út – pá 8 – 17

so 10 –18

Muzeum města Chabařovice

Husovo nám. 3, 403 17 Chabařovice

tel. 47 510 3434

po – so 9 – 17

Muzeum kávomlýnků

9. května 322, 403 17 Chabařovice

tel. 47 510 32 78

po – pá 8 – 17

so 8 – 12

Regionální muzeum

Zámecké nám. 14, 415 01 Teplice

tel. 417 537 869

info@muzeum-teplice.cz

út – ne 10 – 17

Muzeum města Duchova

Masarykova 7, 419 01 Duchcov

tel. 417 835 526

mu@duchcov.cz

út – ne 10 – 17 (VI.–IX)

po – pá 13 – 17 (X.-V.)

Muzeum

Husitská 21, 417 41 Krupka

tel. 417 862 042

st – ne 9:30 – 16:30

Oblastní muzeum v Děčíně

České mládeže 1/31, 405 02 Děčín

tel. 412 531 549

muzeumdc@space.cz

út – ne 9:00- 12:00

13:00 – 17:00

Městské muzeum

Vraní 10, Rumburk

tel. 412 332 194

výstavy: st – ne 9:00 - 15:00

prohlídky:st, pá, so, ne od 9:00

od 11:00 a od 13:00

Štola sv. Jana Evangelisty

Jiřetín pod Jedlovou

tel. 605 738 737

út – ne 10 – 16 (IV.-X.)

Muzeum

Poštovní 415, Varnsdorf

tel. 412 372 193

www.muzeum.varnsdorf.cz

prozatím uzavřeno

po – pá 13-16

Železniční muzeum

Zubnice

tel. 603 844 684, 606 622 254

zubrnice@volny.cz; www.zmz.cz

út – ne (V.-IX)

so – ne 9 - 18 (III.-X.)

út – pá dle telefonické dohody (V. – VIII.)

Muzeum Ghetta

Terezín

tel. 416 782 577

9 – 16:30 (X.-III)

9 – 18 (IV.-IX.)

Malá pevnost

Terezín

tel. 416 782 442, 416 782 225

8 – 16:30 (X.-III.)

8 – 18 (IV. – IX.)

Magdeburská kasárna

Terezín

tel. 416 782 949

9 – 16:30 (X.-III.)

9 – 18 (IV. -IX.)

Oblastní vlastivědné muzeum

Mírové náměstí 40/171, 412 01 Litoměřice

tel. 416 731 339

út – ne 10 – 17

Muzeum a galerie Litoměřické

Mírové náměstí 24/16, 412 01 Litoměřice

tel. 416 732 382

út – ne 9 – 17 (X.-III.) diecéze

út – ne 9 – 18 (IV.-IX.)

Muzeum českého granátu

Třebenice

tel. 416 594 695

so, ne 10 – 16 (IV.,X.)

út – ne 10 – 16 (V.,IX.)

út – ne 10 –17 (VI.,VII.)

Muzeum Ulriky von Levetzow

Třebívlice

tel. 416 596 169, obec.trebivlice@worldonline.cz

so, ne 9 – 11, 14 – 16

Jandovo muzeum a muzeum alchymie

Budyně nad Ohří – vodní hrad

tel. 416 862 395, 416 863 001

út–ne 10:30-15:30 (IV-IX)

so,ne 13:30-15:30 (X.-III.)

Oblastní muzeum Louny

Pivovarská 28, 440 01 Louny

tel. 415 652 456

muzeumlouny@iol.cz

út - pá 9 – 17

so, ne 13 – 17

Chmelařské muzeum

Prokopa Velkého 1952, 438 01 Žatec

urban@chmelarstvi.cz

po telefonické dohodě

letní sezóna

Regionální muzeum K.A. Polánka

Husova 678, 438 01 Žatec

tel. 415 749 466

rmz@muzeumzatec.cz

po – pá 8 – 15 (I.-III., X.-XII.)

po – pá 8 – 15:30 (IV.-IX.)

Muzeum Homolupulů

Husitská bašta, Dvořákova 37, 438 01 Žatec

e.knoblauch@iol.cz

letní sezóna

po domluvě

Muzeum – výstavní sál II

Mostecká 1, 436 01 Litvínov

tel. 476 111 439

út – pá 9-17

so  9-12; ne 13-17

Severočeská hvězdárna

Koperníkova 3062, 415 01 Teplice

planetárium, tel. 417 576 571

hvězdárna, tel. 417 539 289 (telef.domluva)

www.teplice-city.cz/hap

st, ne od 19

ne od 14 pohádka pro děti

so od 13

Archeologický skanzen

Březno u Loun

tel. 415 783 057

po - ne 9-17 (V.-X.)

Oblastní muzeum Chomutov

Palackého 86, 430 01 Chomutov

tel. 474 651 251

muzeumvo@pytnet.cz

po – pá 9 – 17

so 9 – 14

Oblastní muzeum Most

Ul. ČSA 1360, 434 38 Most

tel. 476 442 111

út – pá 9 – 17

so – ne 13 – 17

Muzeum města Ústí nad Labem

Masarykova 3, 400 01 Ústí nad Labem

tel. 475 210 937

muzeum.usti@ecn.cz

út – pá 8 – 17

so 10 –18

Muzeum města Chabařovice

Husovo nám. 3, 403 17 Chabařovice

tel. 47 510 3434

po – so 9 – 17

Muzeum kávomlýnků

9. května 322, 403 17 Chabařovice

tel. 47 510 32 78

po – pá 8 – 17

so 8 – 12

Regionální muzeum

Zámecké nám. 14, 415 01 Teplice

tel. 417 537 869

info@muzeum-teplice.cz

út – ne 10 – 17

Muzeum města Duchova

Masarykova 7, 419 01 Duchcov

tel. 417 835 526

mu@duchcov.cz

út – ne 10 – 17 (VI.–IX)

po – pá 13 – 17 (X.-V.)

Muzeum

Husitská 21, 417 41 Krupka

tel. 417 862 042

st – ne 9:30 – 16:30

Oblastní muzeum v Děčíně

České mládeže 1/31, 405 02 Děčín

tel. 412 531 549

muzeumdc@space.cz

út – ne 9:00- 12:00

13:00 – 17:00

Městské muzeum

Vraní 10, Rumburk

tel. 412 332 194

výstavy: st – ne 9:00 - 15:00

prohlídky:st, pá, so, ne od 9:00

od 11:00 a od 13:00

Štola sv. Jana Evangelisty

Jiřetín pod Jedlovou

tel. 605 738 737

út – ne 10 – 16 (IV.-X.)

Muzeum

Poštovní 415, Varnsdorf

tel. 412 372 193

www.muzeum.varnsdorf.cz

prozatím uzavřeno

po – pá 13-16

Železniční muzeum

Zubnice

tel. 603 844 684, 606 622 254

zubrnice@volny.cz; www.zmz.cz

út – ne (V.-IX)

so – ne 9 - 18 (III.-X.)

út – pá dle telefonické dohody (V. – VIII.)

Muzeum Ghetta

Terezín

tel. 416 782 577

9 – 16:30 (X.-III)

9 – 18 (IV.-IX.)

Malá pevnost

Terezín

tel. 416 782 442, 416 782 225

8 – 16:30 (X.-III.)

8 – 18 (IV. – IX.)

Magdeburská kasárna

Terezín

tel. 416 782 949

9 – 16:30 (X.-III.)

9 – 18 (IV. -IX.)

Oblastní vlastivědné muzeum

Mírové náměstí 40/171, 412 01 Litoměřice

tel. 416 731 339

út – ne 10 – 17

Muzeum a galerie Litoměřické

Mírové náměstí 24/16, 412 01 Litoměřice

tel. 416 732 382

út – ne 9 – 17 (X.-III.) diecéze

út – ne 9 – 18 (IV.-IX.)

Muzeum českého granátu

Třebenice

tel. 416 594 695

so, ne 10 – 16 (IV.,X.)

út – ne 10 – 16 (V.,IX.)

út – ne 10 –17 (VI.,VII.)

Muzeum Ulriky von Levetzow

Třebívlice

tel. 416 596 169, obec.trebivlice@worldonline.cz

so, ne 9 – 11, 14 – 16

Jandovo muzeum a muzeum alchymie

Budyně nad Ohří – vodní hrad

tel. 416 862 395, 416 863 001

út–ne 10:30-15:30 (IV-IX)

so,ne 13:30-15:30 (X.-III.)

Oblastní muzeum Louny

Pivovarská 28, 440 01 Louny

tel. 415 652 456

muzeumlouny@iol.cz

út - pá 9 – 17

so, ne 13 – 17

Chmelařské muzeum

Prokopa Velkého 1952, 438 01 Žatec

urban@chmelarstvi.cz

po telefonické dohodě

letní sezóna

Regionální muzeum K.A. Polánka

Husova 678, 438 01 Žatec

tel. 415 749 466

rmz@muzeumzatec.cz

po – pá 8 – 15 (I.-III., X.-XII.)

po – pá 8 – 15:30 (IV.-IX.)

Muzeum Homolupulů

Husitská bašta, Dvořákova 37, 438 01 Žatec

e.knoblauch@iol.cz

letní sezóna

po domluvě

Muzeum – výstavní sál II

Mostecká 1, 436 01 Litvínov

tel. 476 111 439

út – pá 9-17

so  9-12; ne 13-17

Severočeská hvězdárna

Koperníkova 3062, 415 01 Teplice

planetárium, tel. 417 576 571

hvězdárna, tel. 417 539 289 (telef.domluva)

www.teplice-city.cz/hap

st, ne od 19

ne od 14 pohádka pro děti

so od 13

Archeologický skanzen

Březno u Loun

tel. 415 783 057

po - ne 9-17 (V.-X.)